Image and video hosting by TinyPic

Raspenava

56734--resizecrop-c302x302.jpg
56736--resizecrop-c302x302.jpg
56738--resizecrop-c302x302.jpg
56739--resizecrop-c302x302.jpg
56743--resizecrop-c302x302.jpg
56745--resizecrop-c302x302.jpg
56746--resizecrop-c302x302.jpg
56749--resizecrop-c302x302.jpg
56751--resizecrop-c302x302.jpg
56752--resizecrop-c302x302.jpg
Město Raspenava leží ve frýdlantském výběžku, 6 km jihovýchodně od Frýdlantu na severním úpatí Jizerských hor. Rozkládá se po obou stranách řeky Smědé, délka obce je téměř 9 km. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1343. V současné době hospodářských přeměn není charakter obce vyhraněn. Vedle tradičního zemědělství je zdrojem pracovních příležitostí zejména průmyslová výroba v oborech elektrotechnika, stavebnictví a nábytkářská výroba. Dostupné autem po celý rok

Přesné datum založení obce je neznámé, první zmínka o ní však je z roku 1343 a první osadníci pocházeli patrně z Lužice. Původní obec se rozkládala pouze na levém břehu Smědé a snad pro odlišení od sousedních obcí na břehu pravém nesla jméno Wildenau (Divoká niva). Těmito obcemi byly Luh (Mildenau – mírná niva) a Lužec (Mildeneichen – nivička). Společně s osadou Peklo, která nesla od roku 1784 úřední název Karolinino Údolí (Karolinthal) na počest manželky majitele panství Karoliny J. Clam-Gallasové, byly tyto obce roku 1962 spojeny v město Raspenava.

Obec měla původně zemědělský charakter, později se zde rozvinul také průmysl zpracování nerostných surovin. Od roku 1512 stál na soutoku Smědé a Sloupského potoka hamr a také železárna zpracovávající místní i dováženou rudu. Na Vápenném vrchu byla také vápenka.
Obcí prochází železniční trať z Liberce do Frýdlantu a začíná v ní lokální trať vedoucí údolím Smědé: Raspenava – Luh pod Smrkem – Lužec pod Smrkem – Hejnice – Bílý Potok. S těmito obcemi (a samozřejmě také Libercem a Frýdlantem) má Raspenava také spojení silniční.

* Přírodní park Peklo
* Chlum (495 m n.m.) – na severním okraji raspenavského katastru je znělcová kupa, na které bývalo nejvýznamnější prehistorické sídliště Frýdlantska.
* Skála Zvon (550 m n.m.) – patrně nejznámější jizerskohorská skála v rezervaci Poledník. Na jejím vrcholu stanuli poprvé lidé 26. června 1921. Výstup „Českou spárou“ byl ve své době považovaný za nejobtížnější v celých Jizerských horách (klasifikován je jako VIc).
* Kostel Nanebevzetí Panny Marie
* Zděný holubník

Frýdlant v Čechách (zámek)

Frýdlanský Zámek
Frýdlanský Zámek
47cc5777a525d33a1e4d0100.jpg
132736_2a3c8.jpg
Raně gotický pozemní hrad založili v polovině 13. století Ronovici. Zachovala se z něho jen mohutná válcová věž zv. Indica. Přemysl Otakar II. odňal Frýdlant Berkům z Dubé a prodal Biberštejnům (1278). Ti patřili k nepřátelům husitů i krále Jiřího. V roce 1558 se hrad stal majetkem Redernů. Za nich italský stavitel Marcus Spazzio postavil renesanční Dolní zámek a renesančně upravil hrad. Jako konfiskát jej po Bílé hoře získal Albrecht z Valdštejna; po Frýdlantu nazval své rozsáhlé panství vévodstvím frýdlantským, sídlem však byl Jičín. Po vévodově smrti (1634) hrad přešel na Gallase, pětkrát se jej zmocnili Švédové. Barokní úpravy spadají do doby velkého selského povstání v čele s Ondřejem Stelzigem (1608). Za Clam-Gallasů zadaptováno starší kastelánské křídlo. Klasicistní a romantické úpravy v 19. století neporušily charakter hradu a zámku.
Image and video hosting by TinyPicImage and video hosting by TinyPicImage and video hosting by TinyPicImage and video hosting by TinyPicImage and video hosting by TinyPic
linka elizabeth.png
197077_108972939184148_100002143260553_87028_8381292_n.jpg
Jarka

Jarka

1060ors.jpg
Marie Kony

Marie Kony

Aniko

Aniko

ChezMamy

ChezMamy

Heleca

Heleca

Nena

Nena

eli88x31.gif.png
2e68d63072cd1caaf69cdda5380fe340_web.jpg
1247761165_23.gif.png
Marimusic

Marimusic

Alenka

Alenka

cezmin.gif.png
Stázie

Stázie

2Majka.gif.png
linka elizabeth.png
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one